Loutnový koncert

11. 9. 2020 v 19:00
zámecká kaple sv. Ludvíka
Jevišovice

Na koncertě v rámci festivalu „Silberbauerovo hudební Podyjí“ vystoupí uznávaný barokní ansámbl Plaisirs de Musique v čele s uměleckým vedoucím a loutnistou Janem Čižmářem.

Koncert se koná v rámci česko-rakouského mezinárodního hudebního festivalu „Silberbauerovo hudební Podyjí“, který si bere za své jméno znojemského barokního stavitele varhan, který působil v oblasti Podyjí/Thayatal a přispívá k znovu objevení jeho jména širší veřejnosti jak na Jižní Moravě, tak v Dolním Rakousku.

Po koncertě ochutnávka vín vinařství Žiška z Jaroslavic.

Promo video

Událost na Facebooku

Účinkující

  • byl založen v roce 2013 a specializuje se na autentickou interpretaci hudby starších stylových období. Členy souboru jsou přední evropští profesionální hudebníci hrající na dobové nástroje, ale i zpěváci, herci a tanečníci. Projekty souboru Plaisirs de Musique jsou realizovány pod uměleckým vedením Jana Čižmáře ve spolupráci s odborníky z oblasti historického tance a divadla. Programová nabídka zahrnuje široké spektrum sahající od komorních projektů až po orchestrální obsazení. Inspiraci nachází především v nových objevech z hudebních archivů a usiluje o atraktivní spojení staré hudby s jinými druhy umění. Vykračuje však i do jiných hudebních žánrů, například v projektu Misterios del Amor s Eliškou Tesařovou a Marianem Friedlem. Součástí programové nabídky jsou také vzdělávací akce a koncerty pro dětské publikum. Soubor Plaisirs de Musique účinkuje na významných hudebních festivalech, ale i soukromých nebo fi remních akcích. Plaisirs de Musique je také pořadatelem vlastní řady koncertů v Brně a dalších místech České republiky. Pro rok 2021 jsou plánována vystoupení na festivalech v Nizozemí, Německu, ve Francii, v Rakousku a v Polsku.

    • Jan Čižmář – renesanční loutna, barokní loutna

    • Marta Kratochvílová – renesanční příčná flétna, barokní příčná flétna

    • Anežka Šejnohová – renesanční příčná flétna, barokní příčná flétna

    • Piotr Waclawik – viola da gamba

    www.plaisirsdemusique.org
  • Po absolutoriu klasické kytary a muzikologie v Brně studoval Jan Čižmář hru na loutnu a příbuzné nástroje na Royal College of Music v Londýně a Royal Conservatoire v Den Haagu, kde jeho učiteli byli Jakob Lindberg, Nigel North, Joachim Held, Mike Fentross a Christina Pluhar. Kromě sólového barokního a renesančního repertoáru se intenzivně věnuje i komorní hudbě.

    Pod jeho uměleckým vedením působí soubor staré hudby Plaisirs de Musique. Jan Čižmář vystupoval na koncertech a v operních produkcích v Evropě, Asii a USA se soubory jako např. Royal Concertgebouw Orchestra, Orchestra of the Age of Enlightenment, Orchestra of the Eighteenth Century, Rotterdam Philharmonic Orchestra, Stuttgarter Bachakademie, Vox Luminis, Collegium 1704 či Orkiestra Historyczna, a spolupracoval s dirigenty jako Frans Brüggen, Christopher Hogwood, Giovanni Antonini nebo Yannick Nézet-Séguin. V komorních projektech byli jeho partnery mezi jinými Christophe Coin, Joel Frederiksen, Joachim Held či Petr Wagner. Podílel se na řadě studiových i live nahrávek. Na své hudební cestě se často setkává i s jinými žánry. Mezi jeho umělecké partnery patří zpěvačka Iva Bittová, skupina Spirituál kvintet, tanečník Lindsay Kemp, orchestr Nederlands Blazers Ensemble, účinkoval také na evropském koncertním turné muzikálu Jesus Christ Superstar a v Brittenově opeře Gloriana.

    Intenzivně se věnuje ediční, badatelské, organizační a popularizační činnosti. Je zakladatelem České loutnové společnosti, působil jako šéfredaktor časopisu Kytara a coby hudební editor spolupracuje mj. s hudebním nakladatelstvím Bärenreiter. Je předsedou spolku Hudební lahůdky, jež je pořadatelem řady koncertních a hudebně-pedagogických aktivit. Jan Čižmář vyučoval hru na loutnu na Hudební akademii Karola Szymanowského v polských Katovicích a na Akademii staré hudby při FF MU v Brně. V současnosti působí mj. na JAMU v Brně. Pravidelně vyučuje i na dalších evropských vysokých školách a je zván na mistrovské kurzy v Evropě i zámoří.

    www.jancizmar.com
  • Marta Kratochvílová studovala hru na flétnu na Konzervatoři v Pardubicích a poté na JAMU v Brně. V roce 2000 zahájila studium ve Francii na Conservatoire National de Région de Strasbourg, kde se specializovala na barokní a renesanční příčnou flétnu ve třídě J. F. Alizona a N. Hadden a na komorní hudbu ve třídách M. Gestera a P. Blanca. Zúčastnila se mistrovských kursů a stáží vedených významnými osobnostmi jako Paul McCreesh, Barthold Kuijken, Jan-Latham Koenig, Sir Neville Marriner. Ve Francii intenzivně působila jako hráčka na barokní a renesanční příčnou flétnou v souborech Le Parlement de Musique, Bohemia duo, se souborem NotaBene. V rámci renesančních workshopů (Ferrara, Mnichov, Stuttgart, Basilej) pravidelně účinkovala s Consortem renesančních fléten ze Štrasburku.

    Od roku 2010 žije v ČR a nadále pravidelně koncertuje po celé Evropě. Úzce spolupracuje především na komorních a sólových projektech s umělci jako Christophe Coin, Jan Čižmář, Karel Fleischlinger, Joel Frederiksen, Martin Jakubíček, Petr Kolař, Ján Krigovský, Marcin Świątkiewicz, Marc Vonau či Petr Wagner. Je také vedoucí consortu renesančních příčných fléten Tourdion.

    Jako pedagožka s dlouholetými zkušenostmi bývá zvána k prezentacím a masterclass po celé Evropě a zároveň vyučuje soukromě hru a dobovou interpretaci na barokní a renesanční traverso.

  • Anežka Šejnohová (CZ) – renesanční příčná flétna, barokní příčná flétna
  • Piotr Waclawik (PL) – viola da gamba

Vstupné

Základní

Zvýhodněné

Zvýhodněné vstupné platí pro držitele SENIOR PAS, průkaz ISIC a děti do 12 let

Program

Michael Praetorius
(1571–1621)
Bransle simple de Novelle – Bransle gay
Stephan Laurentius Jacobides
Præambulum Stephani Laurentij Jacobidis
Anonym
Courante – Frisch auff mein liebes Töchterlein
Jean Planson
((ca. 1559–po 1611)
La Rousée de joly mois de may
Jacquet de Berchem
(1505–1567)
O s´io potessi donna
Philippe Verdelot
(cca. 1480–ca. 1540)
Perche piu acerba
Anonym
Fantasia – Coelestium – Jesu tu nobis infl uas
Ennemond Gaultier
(ca. 1575–1651)
Sarabanda de Gaultier
Anonym
Galliarda – Die Soldaten sindt aller Ehren werdt – Saltarella – Tantz Herr von Teltz
Wenzel Ludwig von Radolt
(1667–1716)
Die Aller Treüesten [...] Freindin (Wien, 1701) Toccata F dur
A. V. E. (lobkowiczká sbírka): lobkowiczký sborník signovaný A. V. E. (CZ – Nlobkowicz Lb 28)
Suita F dur (33. Adagio – 34. [Gavotte] – 35. Gigue – 36. Menuet)
Ferdinand Ignaz Hinterleithner
(1659–1710)
Lauthen-Concert mit Violin, Bass und Lauthen (Wien, 1699): Concerto No VI. C dur
Ouvertur – Allemande – Courante – Minuete – Gavott – Menuet – Sarabande – Echo – Pasacalle
Hudba na dvoře Rudolfa II.
Loutnová tabulatura – Codex Jacobides
Codex Jacobides (CZ-Pnm XIII B 237) je zlomek loutnové tabulatury pocházející z Prahy počátku 17. století a obsahuje přepisy loutnové a instrumentální hudby ze dvora Rudolfa II., včetně nejstarší dochované instrumentální skladby českého autora vůbec. Cesta k přepisu Codexu Jacobides do notového zápisu byla velmi dobrodružná a vděčíme za ni Jiřímu Tichotovi. Nápěvy a melodie se díky němu objevují v tvorbě Spirituál Kvintetu nebo v muzikálu Noc na Karlštejně. Ve Vídni kolem roku 1700 byla zejména mezi dvořany nesmírně populární hra na loutnu současně s basovým a melodickým nástrojem. Následníkovi trůnu, budoucímu císaři Josefu I., bylo věnováno hned několik sbírek, které tento žánr pojmenovaly jako Lauthen-Concert, ač nejde o koncert v dnešním slova smyslu.

Místo

Jevišovický starý zámek stojí na ostrohu proti zaniklému starému hradu. Při pozdější pozdně gotické přestavbě bylo opevnění jádra na vstupní straně zesíleno parkánem a byl rozšířen i hradní palác. I starý palác byl přestavěn renesančně. K výrazným změnám došlo i na předhradí, jenž bylo obestavěno renesančními budovami. Barokní úpravy se dotkly zejména hradní kaple a přízemí východního křídla jádra. V interiéru zachována gotická a renesanční okenní ostění, v přízemí a v patře gotické a renesanční klenby, barokní kaple sv. Ludvíka. Interiér byl v 80. letech minulého století adaptován pro muzejní účely a dnes jsou v prostorách zámku umístěny již výše zmíněné stálé expozice.

Více o varhanách
Zpět na všechny koncerty

Festivaly.euKudyznudy.cz - tipy na výlet